Euforie kolem AI a rostoucí očekávání

Roky 2024 a 2025 se zapíšou do investiční historie jako období masivního boomu kolem umělé inteligence. Akcie společností spojených s AI rostly tempem, které připomíná začátek internetové éry. Investoři sázejí na firmy vyrábějící čipy a výpočetní infrastrukturu, na softwarové platformy i na průmyslové hráče z oblasti robotiky a automatizace.

Hodnoty technologických gigantů vyletěly do rekordních úrovní. NVIDIA se stala symbolem „čipové ekonomiky AI“, společnosti jako OpenAI definují novou generaci softwaru, zatímco průmyslové značky typu Boston Dynamics nebo ABB Robotics ukazují, že AI už dávno není jen o digitálních aplikacích. Trhy ale zároveň řeší zásadní otázku: je současná vlna zájmu reálnou ekonomickou revolucí — nebo jen další přehřátou investiční módou?

Klíčová otázka: bublina, nebo strukturální megatrend?

Argumenty „bublinové“ strany

Někteří analytici varují, že současný vývoj nápadně připomíná období dot-com boomu na přelomu tisíciletí. Tehdy stačilo, aby firma v názvu zmínila internet — a její akcie vystřelily nahoru, přestože neměla hotový produkt ani ziskový model. Podobný vzorec dnes vidíme u firem, které komunikují „AI strategii“, ale jejich výnosy zatím rostou jen na papíře.

Obavy posilují i tyto faktory:

•   extrémní tempo růstu cen v krátkém čase,
• vysoká závislost sektoru na několika dominantních hráčích,
• riziko technologického zklamání, pokud vývoj nenaplní přehnaná očekávání.

Zjednodušeně řečeno: část trhu spekuluje spíš na příběh než na fundamenty — a to je varovný signál.

Argumenty pro „pevné základy“

Na druhé straně stojí názor, že AI není jen další módní vlna, ale technologická infrastruktura s dopadem napříč ekonomikou — podobně jako kdysi elektřina nebo internet. Rozdíl oproti dot-com bublině je v tom, že poptávka po AI technologiích je reálná, měřitelná a rychle monetizovatelná, tzn. dá se rychle přeměnit do reálných výnosů.

Největší tahouni růstu dnes nejsou start-upy s vizí, ale společnosti, které dodávají:

•   výpočetní kapacitu a datová centra,
• čipy a akcelerátory pro trénování modelů,
• automatizační systémy ve výrobě a logistice,
• robotická řešení s okamžitým dopadem na produktivitu.

Firmy z průmyslu, zdravotnictví či logistiky neinvestují do AI proto, že je to trend — ale proto, že jim přináší nižší náklady, vyšší efektivitu a konkurenční výhodu. To je zásadní rozdíl oproti internetové euforii z roku 2000.

AI vstupuje do fyzického světa: od softwaru k robotice a automatizaci

Dlouho byla AI spojována hlavně s digitálními službami — vyhledávači, jazykovými modely nebo chytrými aplikacemi. Dnes však přichází druhá fáze: AI se přesouvá do fyzického světa.

Robotická ramena řízená algoritmy optimalizují výrobu, autonomní vozíky zefektivňují logistické sklady, chytré dopravní systémy řídí tok materiálu v průmyslu a AI asistenti podporují diagnostiku ve zdravotnictví. Průmysl 4.0 už není jen vizí, ale stále více realitou.

„Průmysl 4.0“ je označení pro současnou fázi vývoje průmyslu. Po historické fázi prvotní mechanizace (pára), dále fázi využití elektřiny a masové výroby, přes automatizaci a využití počítačů v průmyslu, se výroba v současné čtvrté fázi propojuje s digitálními technologiemi, automatizací a umělou inteligencí. Dá se říct, že jde o „chytrý průmysl“, kde stroje, systémy a software spolu komunikují, vyhodnocují data v reálném čase a část rozhodování probíhá automaticky.

Pro investory to znamená dvě věci:

Roste význam „hardwarové vrstvy“ AI — čipy, senzory, průmyslové systémy, robotické platformy.

Investice probíhají postupně a ve vlnách — v praxi to často vypadá tak, že firma nejdříve nakoupí základní infrastrukturu, například nové robotické linky nebo výpočetní servery pro AI, a až následně začíná přidávat software a chytré aplikace, které tuto techniku naplno využijí. Typickým příkladem je výrobní podnik, který nejdříve investuje do robotů ve skladu a teprve poté zavádí AI systém pro plánování logistiky a predikci poptávky. Díky tomuto postupnému rozvoji projektů zůstává poptávka po AI technologiích relativně stabilní i v horších fázích ekonomiky — firmy už do změny vložily kapitál a potřebují na ní dál stavět.

Zatímco v softwaru může vzniknout módní „hype“ během několika měsíců, robotika a automatizace se prosazují krok za krokem — ale s trvalým dopadem na produktivitu celých odvětví. A právě v tom mnozí investoři vidí hlubší ekonomický základ současného AI trendu.

Závěr: krátkodobá přehřátost, ale dlouhodobý potenciál

Je tedy AI bublinou? Krátkodobě může být část sektoru skutečně „přeceněná“. Některé akcie rostly rychleji než zisky firem a korekce by nebyla překvapením. Stejně jako u internetu ale platí: i když řada projektů zanikla, samotná technologie změnila svět — a největší vítězové zůstali.

Dnešní valuace možná obsahují velkou dávku optimismu, ale dlouhodobý trend stojí na pevných základech. Spojení AI, robotiky, automatizace a datové infrastruktury není jen investičním příběhem — je to strukturální proměna ekonomiky.

Nenechte se unést euforií a ani zkratkovitými titulky o bublinách a poraďte se s vaším poradcem, jak inteligentně využít megatrendu umělé inteligence ve vaší investiční strategii. Ve Stone & belter se dlouhodobým trendům detailně věnujeme a rádi s vámi probereme konkrétní řešení.