Volba školy může stát miliony. A také je vydělat.

Při výběru střední nebo vysoké školy se často řeší hlavně otázka: „Co tě baví?“ Jenže škola není jen volba předmětů na několik let. Je to rozhodnutí o čase, penězích, kontaktech a možnostech, které může ovlivnit desítky let pracovního života.

Finanční pohled přitom neznamená vybrat obor s nejvyšším platem. Znamená položit si praktičtější otázku: kam chci směřovat, jaké dveře mi škola otevře a co mě tato cesta bude stát – nejen na školném či bydlení, ale také v ušlém příjmu?

1. Škola nepřipravuje na jednu profesi. Měla by otevřít více cest

Technologický pokrok mění pracovní trh rychleji, než se mění studijní plány. Vznikají nové profese a specializace, jiné se proměňují nebo část jejich činností přebírají technologie. Při výběru školy je proto důležitější směr, získané schopnosti a schopnost učit se než příprava na jedinou konkrétní profesi.

Proto je riskantní vybírat školu jen podle názvu konkrétního povolání. Důležitější je směr: jaké schopnosti člověk získá, s jakými lidmi se potká, jak rychle se umí učit a kolik alternativ bude mít, pokud se trh změní.

Data Eurostatu ukazují, že v roce 2024 hlásilo vysokou nebo velmi vysokou shodu mezi vystudovaným oborem a prací 68,1 % mladých lidí s vyšším vzděláním, oproti 46,1 % u středního vzdělání.¹

2. Rozdíl ve mzdě se za kariéru mění v miliony

Podle ISPV činil v 1. pololetí 2025 medián hrubé měsíční mzdy ve mzdové sféře:

• 64 699 Kč u vysokoškolsky vzdělaných,
• 43 669 Kč u lidí se střední školou s maturitou,
• 36 972 Kč u lidí se střední školou bez maturity.²

Rozdíl mezi prvními dvěma skupinami je 21 030 Kč měsíčně, tedy zhruba 252 000 Kč ročně. Čistě matematicky by při nezměněném rozdílu za 40 let šlo o více než 10 milionů Kč hrubého příjmu. To není předpověď konkrétního člověka – jen ilustrace, jak velký finanční efekt může mít i „několik tisíc měsíčně“, když se násobí desítkami let.

3. Studium není zdarma, ani když se neplatí školné

Největší náklad studia často není poplatek škole, ale čas a životní náklady. Pokud by maturant mohl nastoupit za 35 000 Kč hrubého měsíčně a místo toho pět let studoval bez výdělku, potenciální ušlý hrubý příjem je 2,1 milionu Kč:

35 000 × 12 měsíců × 5 let = 2 100 000 Kč

Je to krajní model: řada studentů při škole pracuje, má stáž nebo podniká, takže ušlý příjem snižuje a současně získává praxi i kontakty.

Druhou část nákladů často nesou rodiče. U studenta mimo domov stačí pro ilustraci počítat s podporou 10 000 Kč měsíčně po deset měsíců v roce. Za pět let je to 500 000 Kč. Při 15 000 Kč měsíčně už 750 000 Kč. Nejde o univerzální rozpočet, ale o jednoduchý model, který ukazuje řád nákladů, na který se rodina může připravovat.

Pokud by absolvent po škole vydělával o 15 000 Kč hrubého měsíčně více, modelový ušlý příjem 2,1 milionu Kč odpovídá téměř 12 letům tohoto rozdílu. Vzdělání je proto investice s náklady, rizikem a potenciálním výnosem.

4. Vysoká škola kupuje i čas a kontakty

První hodnotou jsou kontakty: spolužáci, vyučující, stáže či projekty mohou později otevřít pracovní i podnikatelské příležitosti.

Druhou je čas na hledání směru. Vysoká škola dává prostor vyzkoušet si práci, stáže, zahraničí nebo vlastní projekt – pokud student tento čas skutečně využije.

5. Pět otázek před přihláškou

Místo otázky „Která škola je nejlepší?“ dává větší smysl projít si pět konkrétních bodů:

• Směr: Jaké problémy a oblasti mě zajímají a kam bych se chtěl během několika let posunout?
• Uplatnění: Kolik různých profesí a odvětví mi tato škola nebo obor otevře?
• Ekonomika: Jaký je realistický příjmový potenciál a jak se může vyvíjet po 5, 10 nebo 20 letech?
• Náklady: Kolik bude stát bydlení, doprava, strava a podpora rodiny – a kolik příjmu během studia pravděpodobně odložím?
• Přidaná hodnota: Jaké kontakty, praxi, stáže, zahraniční zkušenost nebo prostor pro vlastní projekty mi škola nabídne?

6. Co to znamená pro rodiče: vzdělání je finanční cíl

Pokud rodiče očekávají, že budou dítě během vysoké školy podporovat, je rozumné počítat vzdělání podobně jako jiné velké cíle. Modelových 500–750 tisíc Kč během pěti let už není běžný výdaj domácnosti. Je to částka, na kterou se vyplatí připravovat dopředu.

Například vytvořit 600 000 Kč za deset let znamená bez započtení výnosu odkládat průměrně 5 000 Kč měsíčně. Při patnáctiletém horizontu je to 3 333 Kč měsíčně. Čím dříve rodina téma otevře, tím menší tlak vznikne v okamžiku, kdy dítě skutečně nastoupí na školu.

Závěr: Nevybírejte školu. Vybírejte budoucí možnosti

Škola je finanční rozhodnutí, ale ne proto, že by se dala jednoduše seřadit podle platu absolventů. Její skutečná hodnota je v kombinaci čtyř věcí: budoucího příjmu, nákladů a ušlého výdělku, získaných schopností a kontaktů a počtu cest, které člověku zůstanou otevřené.

Před rozhodnutím si proto zkuste napsat čtyři čísla: kolik bude studium rodinu stát, kolik může student během něj vydělat, jaký je realistický příjem po škole a za jak dlouho se investice může vrátit. A k nim jednu otázku: kolik budoucích možností mi tato cesta otevře?

Zdroje a poznámky

¹ Eurostat, Young people on the labour market (data za rok 2024): shoda oboru vzdělání s požadavky zaměstnání u mladých lidí ve věku 15–34 let.

² ISPV, výsledky za 1. pololetí 2025, mzdová sféra ČR. Mzdová data jsou statistická; samotné vzdělání nezpůsobuje konkrétní výši příjmu. Výsledek ovlivňuje obor, profese, praxe, schopnosti, region, zaměstnavatel i forma práce.

Modelové výpočty v textu (35 000 Kč, 10–15 tisíc Kč měsíční podpory, 15 000 Kč mzdového rozdílu) jsou ilustrativní scénáře, nikoli odhad nákladů nebo příjmů konkrétní domácnosti.