Kolik skutečně stojí důstojné poslední rozloučení?

„Prach jsi a v prach se obrátíš.” 

Ode dne svého narození jsme na světě jenom na návštěvě a všichni se dříve nebo později odebereme na druhý břeh. Kolik ale taková „jízdenka” stojí?  

Přestože v České republice neexistuje právní povinnost pohřbít své příbuzné, většinu z nás během života tato smutná povinnost potká. Oženit/vdát se každý můžeme za život několikrát, ale umřeme vždy jen jednou. Proto je i všeobecná povědomost o současných nákladech na pohřeb menší.  

Předně si musíme uvědomit, že pohřebnictví je vysoce konkurenční a je to obchod jako každý jiný, tzn. s obchodními plány navíc v emocionálně nesourodém prostředí.

Proto je pro udržení nákladů v rozumné výši vhodné, když poslední rozloučení zajišťuje někdo blízký, který zemřelého znal, ale není tak citově zasažený jako nejbližší příbuzní a snáze tak odolává některým praktikám, které mohou cenu pohřbu razantně zvýšit.

Jako příklad mohu uvést obřadní rakev z dubového dřeva místo topolového i pro kremaci. Ušetřit lze i objednáním kytice se stuhou svázané do kruhu místo věnce. Slovy klasika - vizuální rozdíl minimální, cenově značný.

I přes tyto „cenové brzdy” je ale potřeba počítat pro skromné, ale stále důstojné poslední rozloučení s cenou přes 50 000 Kč. O výši jednotlivých položek se můžete přesvědčit z faktury staré necelé tři měsíce.    

Zneužití sociálního pohřbu

Přestože by mělo být důstojné rozloučení se zesnulým věcí cti, stále se najdou různí „vykukové”, kteří zneužívají tzv. sociálních pohřbů a ještě se s tím chlubí, jak v tom umí chodit!

Pokud se totiž o zemřelého od oznámení úmrtí do 96 hodin nikdo nepřihlásí nebo není do týdne zjištěna jeho totožnost, pohřeb musí provést obec, kde dotyčný zemřel.

Zákon stanovuje, že pokud se tak stalo, urna se vydává pouze obci a má být uložena bezodkladně na hřbitově. Pozůstalí tudíž na vydání urny nemají nárok. Někdy ovšem dochází k tomu, že obce, často ze snahy vyjít rodinám vstříc, urnu příbuzným vydají, pokud však dodatečně uhradí část nákladů. To může být lidsky pochopitelné, nicméně jde o porušení zákonných povinností.

V ojedinělých případech tak navíc může vzniknout prostor pro systémové zneužití. Lidé podle odborníků mohou chtít tímto způsobem ušetřit. Průměrná částka za jeden sociální pohřeb totiž bývá i třikrát levnější než za ten s obřadem.

Smyslem tohoto článku však není návod jak hledat „nejlevnější pohřeb“, ale jak mít klid, že rodina nebude muset ve chvíli smutku řešit ještě stres z nedostatku peněz. O těchto posledních věcech se ovšem nemluví snadno — ale právě proto stojí za to je otevřít dřív, než nás k tomu donutí okolnosti. Ne proto, abychom se báli, ale abychom ulevili těm, které máme rádi. Dostatečná rezerva a pár vět doma u stolu může jednou znamenat obrovskou úlevu v těžkém období.

Pokud budete chtít, jsem vám k dispozici pro konzultaci: probrat, jak velkou rezervu dává smysl tvořit, jak ji nastavit a jak o tom mluvit v rodině citlivě a prakticky.