Co může majitel na DIP posílat

Dlouhodobý investiční produkt (DIP) spadá mezi produkty spoření na stáří. Z pohledu zaměstnavatele jde o stejnou kategorii jako doplňkové penzijní spoření, penzijní připojištění nebo pojištění dlouhodobé péče.

Pro rok 2025 platí, že zaměstnavatel může zaměstnanci přispívat na tyto produkty v souhrnu až 50 000 Kč ročně. Do této částky je příspěvek u zaměstnance osvobozený od daně i odvodů a pro firmu jde zároveň o daňově uznatelný náklad.

Výsledkem je úspora na obou stranách: zaměstnavatel si snižuje základ daně z příjmů právnických osob a zaměstnanec získává příspěvek bez zdanění a bez sociálního a zdravotního pojištění.

Mzda vs. příspěvek na DIP

Zvýšení hrubé mzdy je pro firmu nákladnější, protože k navýšení musí připočíst ještě 24,8 % na sociálním a 9 % na zdravotním pojištění. Dohromady tak každý 1 000 Kč navíc stojí firmu zhruba 1 338 Kč. Zaměstnanec z této částky po vlastních odvodech a dani uvidí asi 884 Kč čistého.

Pokud firma místo toho pošle 1 000 Kč jako příspěvek na DIP (v rámci zákonného limitu), její náklad je přesně 1 000 Kč a zaměstnanec dostane celou částku. Příspěvek není zatížený daní ani odvody.

Za stejný rozpočet tedy firma poskytne zaměstnanci výrazně vyšší reálnou hodnotu, případně může dosáhnout stejného efektu s nižšími náklady než při zvyšování hrubé mzdy.

Jak příspěvek na DIP snižuje základ daně firmy

Ukažme si to na modelové situaci: firma má zisk před zdaněním 2 000 000 Kč a běžně by zaplatila 21% daň ve výši 420 000 Kč. Pokud ale poskytne zaměstnancům příspěvky na produkty spoření na stáří v celkové výši 200 000 Kč, sníží si o tuto částku základ daně na 1 800 000 Kč. Daň pak klesne na 378 000 Kč.

Firma tak ušetří 42 000 Kč na dani a zaměstnanci získají 200 000 Kč na DIP bez zdanění a odvodů.

Skutečný (po daňové úspoře snížený) náklad firmy je tedy zhruba 158 000 Kč.

Jak si podnikatel může přispívat sám sobě

Pokud je majitel firmy zároveň zaměstnancem firmy (např. na pracovní smlouvu nebo odměnu jednatele), vztahují se na něj stejná pravidla jako na ostatní zaměstnance.

Firemní příspěvek:
Firma mu může posílat až 50 000 Kč ročně v rámci limitu produktů spoření na stáří. Tento příspěvek je pro něj osvobozený od daně i odvodů a pro firmu je daňově uznatelný.

Vlastní vklady:
Majitel si zároveň může jako fyzická osoba posílat své vlastní peníze. Tyto vklady si může odečíst od základu daně až do výše 48 000 Kč ročně. Při 15% sazbě daně to znamená úsporu až 7 200 Kč ročně.

Díky kombinaci obou přístupů si firma snižuje základ daně a majitel má zároveň osvobozený příjem z firemních příspěvků a vlastní daňovou úlevu.

Je ale nutné mít skutečný pracovněprávní vztah, nikoliv formální konstrukci vytvořenou jen kvůli benefitům – to je vždy vhodné konzultovat s účetní nebo daňovým poradcem.

Příklad:
Majitel posílá do DIP 4 000 Kč měsíčně jako fyzická osoba a firma mu přidává 4 100 Kč jako benefit. Celkově tak investuje 8 100 Kč měsíčně. Při průměrném zhodnocení 8 % ročně a horizontu 20 let naroste účet z vložených 1 944 000 Kč na přibližně 4 771 065 Kč.

Majitel si zároveň každý rok odečte 48 000 Kč od základu daně (úspora 7 200 Kč) a tuto úsporu také investuje na konci roku. Pokud i tyto částky zhodnocuje stejným tempem, dosáhne celková hodnota DIP po 20 letech přibližně 5 111 706 Kč.

Jak přes DIP motivovat zaměstnance

DIP může sloužit jako klasický benefit („firma přispívá všem X Kč měsíčně“), ale také jako účinný nástroj motivace a retence.

Matching:
Firma může nastavit model, kdy zaměstnanec přispěje určitou částkou a firma jeho vklad dorovná – například 50 % nebo 100 %. Zaměstnanec má jasnou motivaci spořit si, firma zase získává benefit s dobře nastavitelným stropem a dlouhodobým dopadem.

Benefit za věrnost:
Výše příspěvku může být navázaná na délku pracovního poměru, typ pozice nebo výkon. Firma tím dává zaměstnancům jasně najevo: čím déle u nás jste, tím víc investujeme do vaší budoucnosti.

Chcete vidět, jak by tento model fungoval přímo ve vaší firmě? Nechte si spočítat individuální návrh nebo konzultaci a zjistěte, jaký dopad může mít DIP na vaše daně, náklady i motivaci zaměstnanců.