Investiční bubliny I.

Pro několik dalších čísel jsme připravili téma investičních bublin. Toto slovní spojení bylo často skloňováno v souvislosti s hypotéční krizi a stále častěji se začíná objevovat i v souvislosti s dnešním vývojem na dluhopisových trzích. Nebudeme řešit současný stav, ale spíše si řekneme, podstatu vzniku bublin a přidáme několik příkladů z historie.

 

Investiční bublina vzniká díky přehnané euforii na trzích a ceny tak šplhají stále výše. Kurzy rostou a díky touze investorů participovat na růstu a připsat si zhodnocení několika desítek procent, nejlépe v co nejkratším čase (tomuto faktoru jsme se již věnovali - Emocionální investování), tlačí hodnoty aktiv na nová maxima, aniž by to bylo podloženo fundamentem, tedy opodstatněnou informací, proč by měla daná aktiva růst. Aktiva se tak dostávají na vyšší hodnoty, než je jejich vnitřní hodnota (hodnota akcie, která je podložena výpočtem a relevantními informacemi). Pravá investiční horečka a tvořící se bublina vyvolá zájem i investorů, kteří za normálních okolností nevěnují trhům pozornost.

Trhy rostou, jsou na svých maximech a vzrůstá napětí, investoři hledají odpovědi na to, kde je vrchol a kdy přijde zlom, přesto do trhu tečou další investice a ještě popohánějí hodnoty výše. Pak přichází „roznětka", které vyvolá explozi a ceny se řítí nezadržitelně dolů. Pomyslným prasknutím může být i zpráva, která by za jiných okolností neměla takový význam, ale pokud je trh v napětí a nervózní, reaguje na informace daleko citlivěji.

Pokud se podíváme do historie, tak vždy se začíná zmínkou o „Tulipánové horečce", která je datována do let 1630-1637, samozřejmě v Holandsku. Tulipán byl do Holandska dovezen koncem 16. století. Pěstitele začali tulipány křížit a vznikaly tak nové barevné kreace, o které začal být obrovský zájem. Pořádaly se soutěže cena tulipánové cibulky rostla, protože se stával nedostatkovým zbožím. Cena během krátké doby vyšplhala z jednotek guldenů do řádů tisícovek. Vzácné cibulky se obchodovaly na burze vedle akcií, pořádaly se dražby a vznikl dokonce tulipánový zákon. Uzavíraly se kontrakty podobné dnešním futures a cena se tak dále zvyšovala. Horečka došla do takového stádia, že lidé prodávali domy nebo jiný nemovitý/movitý majetek, aby měli peněžní prostředky pro investice do cibulek. Na vrcholu horečky byli lidé schopní dát až 30 000 guldenů (tehdejší hodnota cca 2 měšťanských domů). Pak nastala situace, kdy nabídka převýšila poptávku, přišlo vystřízlivění a tulipány zamířily volným pádem dolů. Ztratily svou „vzácnost" a ceny se zřítily na desetinu původních hodnot.

V průběhu dalších let byly krize a investiční bublin součástí vznikajících trhů, nicméně další zásadní krize, přišla v roce 1929. Po těžkých časech první světové války přišlo oživení a rozvoj ve 20. letech. Nové vynálezy, rozvoj průmyslu, pásová výroba, luxus se stával dostupnější a hospodářství rostlo. V této souvislosti rostla i americké burza a akcie se zhodnocovaly. Obrovský boom zažil i samotný zájem o investice a burzovní obchody, zvětšoval se počet obchodníků. Koncem 20. let lidé investovali vysoké prostředky, aby nepřišli o možnost zbohatnou. Výjimkou nebyly půjčky na dům, aby mohli prostředky zainvestovat a vydělat. Na příklad při IPO Goldman, Sachs & Company se cena akcie zdvojnásobila během pár týdnů. První náznaky krize přišly ze zemědělského sektoru, kde nabídka plodin převyšovala poptávku. V průběhu května pár záchvěvů směrem dolů bylo, ale trhy se rychle vrátily. Volatilita způsobila nervozitu na trzích a začaly spekulace o předraženosti akcií. Na trh se dostala informace o pravděpodobném odprodeji většího objemu akcií skrze makléřské domy. První investoři začali odprodávat. 24. října 1929 došlo ke krachu. Kurzy zamířily prudce dolů a každý se snažil prodat za jakoukoliv cenu. Obchodování se několikrát zastavilo, protože nebylo možné zvládnout nápor prodejců. Zobchodoval se rekordní objem, který byl čtyřnásobkem standardního objemu obchodů. Amerika usnula a svůj pokles si zažila i Evropa, která reagovala na poklesy v Americe. Ceny dále padaly i v Americe a stále více investorů doplácelo na obchody na úvěr. Po víkendu přišlo pondělí a s ním další výprodeje investorů. Během jediného týdne poklesly akcie o třetinu. Někteří investoři přišli o celý svůj majetek a nálada se promítla i do široké společnosti. Období po krachu je nazýváno velkou depresí. Trhy se dostaly na hodnotu z doby před krachem až v roce 1954.

Příště si představíme další vývoj trhů a krizí, abychom se na konci krátkého seriálu dostali k poslední (aktuální) krizi a dopadům do současného hospodářství a kapitálových trhů.